Konference Ženy v byznysu: Nejlepší rady a tipy od přednášejících 

Den nabitý hodnotnými myšlenkami, inspirací, smíchem a networkingem – tak by se dala shrnout pražská konference Ženy v byznysu, která proběhla před pár dny v krásných konferenčních prostorách hotelu Chateau St. Havel. O ty nejlepší rady a tipy od 13 významných osobností českého byznysu se s vámi právě dnes podělím v dnešním tak trochu netradičním článku na našem blogu. Tak se pohodlně usaďte a připravte se na pořádnou dávku inspirace a povzbuzení.

Na konferenci Ženy v byznysu zazněla spousta inspirativních přednášek od známých českých osobností byznysové scény, jako například od Petry Plemlové, zakladatelky Unuo.cz, Šárky Jelínkové, 1. místopředsedkyně KDU-ČSL, či Veroniky Dulíkové, egyptoložky, kterou možná znáte díky jejímu významnému objevu – princezně Šeretnebtej.

Proč se dokázala prosadit sdělila Adéla Vinczeová

Na začátku celého programu proběhla velmi inspirativní přednáška „Proč jsem se dokázala prosadit“ v podání Adély Vinczeové (dříve Banášové). Známá televizní moderátorka se s námi podělila o klíčové momenty ve svém životě a také o to, co jí pomohlo prosadit se. Já jsem pro vás níže shrnula ty nejzásadnější a nejzajímavější body k zamyšlení z celé přednášky:

• Muži jsou pro Adélu velkou inspirací, protože se často nezabývají tolika tématy jako ženy. 
• Vnímají svou hodnotu a k jejímu dosažení nepotřebují dřít jako ženy – od rána do večera.
• My ženy si rády komplikujeme život, abychom dokázaly ostatním svou hodnotu a to, že všechno zvládneme. 
• Muži by nás více respektovali, kdybychom si uměly více vážit samy sebe.
• Je dobré přemýšlet nad tím, co chceme my, ne nad tím, co nám určuje společnost. Neměli bychom se nechat ovlivňovat tlakem zvenčí. 

Dámy a pánové, co myslíte? Souhlasíte s Adélou? Já v mnoha věcech vidím sebe a moc se mi líbí, jak moc lidská (a vtipná) Adéla je. Věřím, že se svým životním nadhledem a úspěchem může být pro mnoho žen (i mužů) velkou inspirací.

Panelová diskuse: Umění se prosadit 

V panelové diskusi na téma Umění se prosadit vyzpovídala moderátorka Michaela Hergetová mnoho zajímavých žen, které se s námi podělily o to, zda jim v životě pomohly ostré lokty, laskavost, píle nebo štěstí.

O tom, zda toto umění zvládne jen někdo, se rozpovídaly Zuzana Ceralová Petrofová (prezidentka PETROF Group), Eva Hlavsová (spoluzakladatelka Fondee), Rut Bízková (předsedkyně správní rady ISFOR z.ú., Institutu pro Společnost 4.0) a Radka Šušková (jednatelka a zakladatelka New Dimension).

O osobní recepty na úspěch se podělily 4 ženy:

Zuzana Ceralová Petrofová se s námi podělila o to, jak se dostala od farmacie k pianu. Na začátku své kariéry se pohybovala v lékárenském oboru, kde načerpala spoustu informací o obchodu a marketingu ze zahraničí. Díky tomu získala mnoho znalostí, které mohla poté využít ve firmě svého tatínka. Říká, že úspěch je tvořen naší vytrvalostí a naší pílí.

Radka Šušková, která se několik let pohybuje v krizovém managementu, říká, že s pracovním štěstím je spojováno poznávání zajímavých lidí, kteří nás inspirují a mohou nás někam posunout. Při pracovním stresu jí pomáhá energie druhých, ale také zpívání – hlavně ve vypjatých situacích. 

Spoluzakladatelka známé investiční aplikace Fondee Eva Hlavsová poradila, abychom nezapomínali na „big picture“ a nenechali se rozptylovat drobnými neúspěchy nebo jinými cestami v našem životě – důležitý je náš cíl. 

Rut Bízková se celý život pohybuje v oblasti vědy a výzkumu. Tvrdí, že je důležité mít argumenty, abychom se mohli prosadit. Velkou roli ale hraje také štěstí – prostě být ve správnou chvíli na správném místě. Často totiž vidí, že existují lepší lidé, kteří by určitou práci mohli dělat, ale přesto se tak neděje.

Jak správě vyjednávat a nestát se vlastním rukojmím nám sdělil Radim Pařík

Krizoví vyjednavači musí vyjednat nejlepší možnou dohodu. Pokud by se jim to nepovedlo, umírali by lidé. Metodiku vyjednávaní americké FBI používají nejen krizoví vyjednavači, ale i manažerky a manažeři, kteří vědí, že i nejtěžší vyjednávací situace v životě můžete zvládnout, pokud umíte říct, o co vám jde, pokud umíte vybudovat velmi rychle vztah s druhým člověkem a pokud ve svém vyjednávání umíte účinně použít nástroje empatie.

Radim Pařík, Chief Negotiation Officer a Certified Global Negotiator, nám vysvětlil, jak si můžeme definovat vlastní cílový prostor, a jak říct, co chceme, aniž bychom působili agresivně. Řekl nám, co je a není empatie, a hlavně: jak se nestát rukojmím sebe sama nebo protistrany.

Jaké existují strategie ve vyjednávání?

1. Strategie ústupu: Někomu něco dáváme, ale nic za to nedostáváme. Když budeme takto dlouho ustupovat, pak budeme naštvaní. Tuto strategii volíme, když jsme slabší nebo cítíme větší autoritu.
2. Strategie tlaku: Něco chceme, nic za to nenabízíme. 
3. Strategie vyhýbání se: Volíme ji, když si myslíme, že budeme mít v budoucnu lepší karty.
4. Strategie kompromisu
5. Strategie spolupráce: Dáváme a zároveň dostáváme, což je ideální stav. V této strategii je vyjednávání velmi snadné, když je i takto druhá strana nastavená.

To nejlepší od vyjednavače Radima Paříka v bodech:

• Pokud ženy vyjednávají za někoho jiného, v 76 % procentech výsledků vyjednají lepší výsledky, než když jednají pouze samy za sebe.
• Když jdeme na schůzku vyjednávat, první je lepší začít se small talk, až poté říci, co chceme.
• Při vyjednávání není důležité jen to, co říkáme, ale i kdy to říkáme a jak to říkáme.
• Nikdy nepoužíváme obraty „to chci“ nebo „oni musí pochopit“ apod. Používáme v komunikaci vždy podmiňovací způsob jako „mohli bychom prosím“, „dalo by se?“ apod.
• Aktivní naslouchání druhým je důkaz respektu.
• Při vyjednávání je důležité dát najevo, co chceme, máme ale vždy připraveno několik variant cílů. Při vyjednávání totiž musíme být flexibilní a vědět, kam můžeme případně ustoupit. Pokud bychom měli jen jeden cíl, museli bychom vyvinout obrovské úsilí a tlak, abychom toho dosáhli.
• Empatie není to, že se vcítíme do člověka (není to možné, protože nemáme stejné hodnoty, nemáme stejný problém atd.). Empatie není ani to, že se připojíme k emoci druhého, neznamená to ani, že dané emoce odmítneme, empatie není ani to, že dáme nevyžádanou radu (např. být na tvém místě, tak…). Empatie je pouze to, že respektujeme druhý pohled na věc a vnímáme jej.
• Pokud vedeme lidi k „ano“, je to nátlak, pokud vedeme lidi k „ne“, tak to nátlak není. Např. „Olgo, máš něco tak důležitého, že bys na mě neměla příští týden čas?“
• Vyjednávání se lidé bojí kvůli konfliktu, je ale normální se bát. Je důležité se na vyjednávání připravit – potřebujeme vědět, s kým budeme sedět na schůzce, případně kdo zná toho, s kým budeme vyjednávat, a musíme si připravit více cest, resp. cílů, kterých chceme dosáhnout.
• Ve vyjednávání se nikdy neprosazujeme, protože člověka naproti nám bychom museli „přetlačit“.
• Vyjednávací sílu najdeme ve vztazích a empatii k druhým.

Jak vystupovat sebevědomě před kamerou a publikem?

Naše řeč těla, postoj a pohyby do značné míry ovlivňují způsob, jak nás naše okolí vnímá, a jaké atributy nám podvědomě připisuje. Nezáleží na tom, jestli je takový rychlý úsudek správný nebo špatný, protože je pevně uchycen v naší mysli dříve, než si vůbec stačíme uvědomit, že jsme si nějaký úsudek udělali. Jakým způsobem se tedy před svým okolím prezentovat tak, aby při pohledu na nás rezonovala v mysli našich posluchačů slova jako sebevědomí, profesionalita a přesvědčivost? Ondřej Staněk, konzultant a lektor ve Staněk Consulting s.r.o., kterého také možná znáte z účinkování v pořadu Svatba na první pohled, nám (opravdu) ukázal, jak na to. To nejdůležitější z jeho přednášky si můžete nyní přečíst níže:

• Alexandr Todorov zjistil, že první dojem získáme za 30 milisekund.
• Základem sebevědomého vystupování před kamerou je strategický postoj – vzpřímeně stojíme na místě či sedíme na okraji židle a díváme se do kamery (ideální je nalepit si tam post-it papírek), nedíváme se na lidi na obrazovce.
• Dle studií lidé daleko více věří těm, kteří prezentují s řečí těla, než bez.
• Není ideální si prezentaci trénovat před zrcadlem, před publikem je totiž naše zkušenost odlišná. Lepší je natočit se na mobil. Před zrcadlem dává smysl trénovat, když se chceme naučit nějaké nové gesto.

Jak být pánem vlastního stresu poradila Barbora Riedl Černíková

V této přednášce jsme se dozvěděli, jak zvládat akutní stres a s ním spojené emoce. Psychoterapeutka Barbora Riedl Černíková nám představila, jak se v takové chvíli rychle srovnat a obnovit vlastní kontrolu při stresující situaci. Dozvěděli jsme se, jak dodržovat spánkovou hygienu, jak pracovat se silnými emocemi či protokolem emotion aid.  

Na závěr: 13 nejzajímavějších myšlenek, tipů a rad 

1. Je dobré přemýšlet nad tím, co chceme my, ne nad tím, co nám určuje společnost. Neměli bychom se nechat ovlivňovat tlakem zvenčí. (Adéla Vinczeová)
2. Úspěch je tvořen naší vytrvalostí. (Zuzana Ceralová Petrofová)
3. Ne vždy je dobré bouchnout do stolu a udělat pevné rozhodnutí, pokud máme v týmu různé generace, je lepší koučink. (Zuzana Ceralová Petrofová)
4. Je důležité mít argumenty, abychom se mohli prosadit. Velkou roli ale také hraje štěstí – prostě být ve správnou chvíli na správném místě. Často totiž vidím, že existují lepší lidé, kteří by určitou práci mohli dělat, ale přesto se tak neděje. (Rut Blízková)
5. Je důležité říct si v týmu, k čemu směřujeme a jaké kroky k tomu podnikneme, pak budou naše kroky týmově lépe chápány. (Radka Šušková)
6. S pracovním štěstím je spojováno poznávání zajímavých lidí, kteří nás inspirují a mohou nás někam posunout. (Radka Šušková)
7. Nezapomínejme na big picture a nenechme se rozptylovat drobnými neúspěchy nebo jinými cestami, důležitý je náš cíl. (Eva Hlavsová)
8. Máme od přírody tendenci emoce přebírat – negativní i pozitivní. Máme možnost volby, s kým budeme ve svém okolí. (Barbora Riedl Černíková)
9. Změna přijde, když se zastavíte. Snažte se dívat, poslouchat a vnímat svět kolem sebe. (Michaela Puchalková)
10. Improvizace neznamená nebýt připraven. Improvizátor je vždy připraven. (Michaela Puchalková)
11. Nelze žít bez stresu. Stres nás aktivizuje, abychom se mohli se situací lépe vypořádat. (Barbora Riedl Černíková)
12. Nelze žít bez konfliktů. Když máme konflikt, znamená to, že nám na něčem záleží. (Barbora Riedl Černíková)
13. Nemůže být nic hezčího, než když dělají to, co je hodně baví. To je předpoklad, že to budou dělat dobře. (Karel Gott o svých dcerách, v prezentaci Veroniky Dulíkové)